► Start a cíl
Toto stanoviště je na jednom místě na základně celé stezky. Zde se děti připravují na vyběhnutí. Při malování barvami na obličej se vysvětlují základní pravidla stezky. Celá skupina se vždy drží pohromadě. Všichni si zároveň pomáhají. Stezka je vyznačená fáborky, které povedou jejich kroky. Pokud se ztratí, měli by se vrátit tam, kde ještě viděli fáborek a najít novou trasu. Vždy se však držet ve skupině. Po cestě je schováno sedm znamení jejich úkolem je znamení najít zapamatovat a v cíli předat. Na stezce se indiáni zdraví pozdravem In lakeš což znamená ty si mé druhé já. V lese se chovají s úctou ke všemu, co les tvoří. Nevyhazují odpadky. Vše, co si do lesa přinesou, si zase z lesa odnesou. Děti se ještě poučí, že na každém stanovišti dostanou indiánské znamení za splnění stanoviště. Podle počtu dětí na stezce se určuje čas jejich vypuštění. Většinou je čas rozestupu 15 minut. Materiální vybavení stanoviště: Deka, barvy na obličej. Nástěnka, na kterou se zapíší časy jednotlivých skupin. Křída. Přesýpací hodiny. Pírka, která dostávají za splnění stezky při příchodu do cíle. Toto stanoviště zvládá jeden člověk.

► Lukostřelba

Součástí umění přežití v přírodě je schopnost koncentrace a tu indiána učí lukostřelba. Je to schopnost umění lovit jídlo z důvodu hladu anebo bránit kmen. Prvním nepřítelem je ovšem indián sám, který musí nejdříve umět ovládnout sám sebe, aby ve vzteku nevystřelil bludný šíp. Nácvik střelby vedený instruktorem. Materiální potřeby: Luky různé velikosti, aby si z něj mohli vystřelit děti z první třídy, ale i ti kteří jsou již v deváté třídě. Vhodný terč bez náznaků či tvarů. Jen se středovým označením a vhodné šípy. Barevná tužka na tělo. Na tomto stanovišti je důležitý správný výběr místa. Místo dopadu střelby musí být bezpečné. Jak pocitově, tak pragmaticky. Nejlépe je střílet do valu. Místo příchodu a odchodu dětí na stezce musí býti v opačném směru, než je dopadová plocha šípů. Vhodný výběr instruktora jest základem na tomto stanovišti a také jeho schopnost správné organisace dětí při střelbě. Po splnění stanoviště, po vystřelení 3 šípů dostávají znamení na tělo a odcházejí směrem na další stanoviště.

► Opičí dráha

Stanoviště je odvislé od druhu terénu a krajiny, ve kterém se buduje. Mělo by však obsahovat prvky rovnováhy-chůze po kmenu. Možnosti doteku a rozvoje smyslů-podplazení pod kládou, překonání překážky skokem. Rozvoj pohybové dovednosti kreativní formou tím co vám prostor umožní. Na konci je ovšem důležité mít pavoučí síť z provázků, která po fyzickém výkonu umožní pohyb soustředěný a koncentrovaný. Toho dosáhnete omotáním provázku mezi stromy tak že vytvoříte propletený prostor, kterým se dítě musí pohybovat bez toho, aby se dotklo provázku a rozezvučelo zvonek na síti. Po pavoučí síti se na závěr hází šiška či kámen do vytyčeného prostoru. Dráha má svůj jasný začátek a cíl. Po proběhnutí dostávají děti znamení na tělo. Dráha musí býti dobrodružná nikoliv však, aby trápila účastníka či ho snad vedla ke zranění. Musí to býti hravé, mělo by vás to samotné bavit, jakoby jste si to vytvářeli pro sebe. Materiální potřeby: provázek, zvonek či rolničky. Tužka na tělo. Ostatní dle charakteru místa. Při budování musíte myslet na to, že pět až sedm členů musí splnit stanoviště do 15 minut, aby se nevytvářel prostoj a další skupina nečekala. Je možné si s dráhou hrát a pouštět je třeba všechny najednou, aby se proplétali skrz překážky tak, že se musí všichni držet za ruku anebo všichni nesou jednoho zraněného. Je to na vaší kreativitě, ale taky rozumu aby to fungovalo a aby to obě strany bavilo :)

► Voda

Toto stanoviště vyžaduje zdroj vody. Řeka, říčka, potůček, pramen, rybník, ale i velká tůň může dobře posloužit. Na tomto stanovišti se vysvětlí dětem, že lze v přírodě filtrovat vodu tak, aby byla pitná tím, že se okouká způsob, jak to sama příroda dělá. Před dětmi je rozestavěna trojnožka z klacků svázaná provázky. Na trojnožce jsou pomocí šátků udělaná tři patra. V prvním patře je uhlík v druhém písek a ve třetím horním patře je mech. Přírodní improvizovaný filtr na vodu. Na hoře vylijeme vodu a ta protéká nejdříve skrze mech, kde se zbaví hrubých nečistot, aby protekla do písku která má schopnost dál vodu očistit, aby voda vtekla do uhlíků, které stejně jako černé uhlí mají schopnost vtáhnout do sebe škodlivé látky obsažené ve vodě. V podstatě opakujeme přirozený mechanismus koloběhu vody v přírodě tak, aby i my jsme si dopřáli doušku chutné vody. Po ukázce a vysvětlení se dětem řekne, že vodu je v přírodě ještě vhodné následně převařit, aby jsme měli jistotu, že bude pitná. Součástí stanoviště je přechod přes řeku pokud to stezka umožňuje. Instruktor tedy musí býti schopný strávit den u vody a během výkladu i dávat pozor na děti u vody. Vodní zdroj by však měl býti, pokud ho děti budou překonávat spíše v podobě potoku. Kde si sundají boty a přebrodí říčku. Kontakt s vodou a přechod vody je důležitý bod stezky... Poté co děti přebrodí vodu a podívají se na ukázku filtrace, dostávají znamení na tělo a vybíhají dále. Materiální potřeby: Tři šátky, provázek, mech, uhlíky z ohniště písek z říčky. Tužka na tělo.

► První pomoc a reakce na krizové situace

Toto stanoviště vyžaduje opravdu vhodný výběr instruktora. Tento člověk musí mít vzdělání v oboru všeobecné sestry, záchranáře či lékaře. Kurzy nejsou vzděláním a praxí. Musí to býti vyzrálá bytost se zkušenostmi z praxe, neboť tato osoba je zároveň zdravotnický dozor nad celou akcí. Po přivítání dětí pozdravem vysvětlí, že je to stanoviště, kde se učí pomoci v krizi druhému člověku nebo sám sobě, ale že žijeme v civilizaci kde je profesionální záchranný systém. Většina stavů v první pomoci lze totiž vyřešit po poradě s odborníkem na záchranné lince. Otázka pro děti jaké znáte telefonní čísla na záchranné a policejní složky? Děti odpovídají a instruktor vysvětlí, že nejdůležitější číslo je 155, neboť tam sedí zkušená osoba, která jim bude radit, co mají v té situace dělat, že ostatní telefonní čísla jim jen pošlou někoho na pomoc, ale poté telefon položí. To je důležité!!! Ovšem existuje i stav v první pomoci, který vyžaduje náš rychlý zásah a není možné čekat na radu na telefonu nebo na příjezd záchranky. Otázka pro děti? Dokážete uhádnout, co to může být? Děti hádají... většinou uhádnou i druhou možnost což je dušení. My si ovšem probereme tepenné krvácení. Poznáte, jak tepenné krvácení vypadá? Děti odpovídají a instruktor vysvětlí, že krvácení nemusí jen stříkat z rány, ale i rychle vytékat, že je to druh krvácení, které nelze běžně zastavit. Je velice masivní a silné. Poté následuje otázka, jestli z nich někdo má u sebe venku škrtidlo nebo lékárničku: Děti se smějí a říkají, že ne a Instruktor říká, ale máte sebou vždy tričko šátek, kalhoty nebo jakýkoli kus oblečení. A také jsou skoro všude stromy. Instruktor posléze připraví šátky a klacky a počne demonstrovat zastavení krvácení pomocí tkaniny a klacku. Znova zopakuje, že takové krvácení nesnese odklad, že není čas někoho se ptát nebo na něco čekat, ale že musí ihned jednat a to co bude ukazovat, nefunguje na kloubech, že to musí vždy dát na končetinu mimo kloub. Obmotá tkaninou končetinu a udělá jednoduchý uzel, přiloží klacek na uzel a znovu zopakuje jednoduchý uzel na klacku. Klacek je tak zafixován ke tkanině a slouží nyní jako vratidlo, které při otáčením klacku svírá končetinu a tím zastavuje proud v tepenném řečišti. Je to jednoduché a velice účinné. Rozdává dětem klacky a šátky a děti si to zkouší samy na sobě s tím, že instruktor je hravě pobízí, aby byli co nejrychlejší. Kontroluje jejich práci a radí jim, pokud uzná za vhodné jim poradit. Děti jsou překvapené s účinnosti a jednoduchosti výkonu a instruktor může přejít na krizové stavy ve společnosti. Ptá se dětí, co je to krizová situace? Povodně, výbuch továrny, a různé další odpovídají děti. Instruktor vysvětluje, že pro případ takových situací je zde varovný systém, který v tu chvíli dává všem lidem vědět, že se něco děje. Instruktor demonstruje zvuk hasičské sirény a vysvětluje, že délka stoupajícího a klesajícího tónu je dlouhá a že to běžně mohou slyšet každý měsíc při zkoušce sirén. Existuje však ještě zvuk, který tato siréna vytváří, když chce varovat všechny obyvatele. Je to kolísavý tón, který rychle stoupá a rychle klesá. Jako na houpačce a to znamená vyhlášení všeobecného poplachu. Následuje otázka, co by v tu chvíli děti dělali? Většinou říkají, že se schovají a Instruktor řekne: No jo ale co když se schováte do sklepa a přichází velká voda? Musíte nejdříve zjistit, co se děje. Zjistit informace a ty zjistíte v tu chvíli na kanálech ČT nebo českého rozhlasu, ty mají ze zákona povinnost v tu chvíli informovat obyvatele, i kdyby vypadl u nich proud. Mají na to připravené záložní systémy. Takže zjistit situaci a odebrat se na místo shromaždiště. Co byste si sebou děti vzali? Děti musí odpovědět základní věci- Voda-jídlo-léky-oblečení a posléze to mohou býti přidané věci jako hygienické potřeby, baterka, doklady, skládací nožík kpz. atd.... Poté co odpoví, řekne instruktor, že však základem přežití je umění spolupráce a že si zahrají hru. Požádá děti, aby dali ruce před sebe a napřímili dva prsty. Když jsou děti v řadě, položí jim lehkou látku na prsty s tím, že se jí musí stále všichni ze spodu dotýkat ale nesmí ji chytat. A jediné co je jejich úkolem je dát laťku dolů. Poté instruktor laťku pouští a dětem jde laťka zákonitě vždy hned směrem vzhůru neboť je tak lehká, že ji každý zvedá svým dotekem. Děti se však v tu chvíli začínají hádat a obviňovat čímž se celý úkol jen zhorší. Instruktor sleduje situaci a snaží se nezasahovat. Děti posléze se začínají organizovat a společně se hýbají tak aby látka šla směrem dolů. Když jsou klidné, jde jim to. Když se jim to povede, Instruktor jim celý vtip s látkou vysvětlí a řekne jim, že až budou v krizové situaci, tak je také bude napadat, aby obviňovali druhé, v tu chvíli ale ať si vzpomenou na tuhle látku a to, že se tím celá situace jen zhorší. Instruktor dává znamení na tělo a pouští děti na stezku. Toto stanoviště vyžaduje, jak vnímáte i rétorické schopnosti instruktora. Je to v podstatě takové malé představení s účastí dětí. Musí to odsýpat a zároveň instruktor musí umět tu situaci vést a odpovídat na otázky. Musí však dodržet čas 15 minut. Šikovný a zkušený zdravotník ovšem dobře rozečte, co tím chci říci a situaci bude umět správně uchopit. Materiální potřeby: šátky, klacky, dlouhá tenká laťka, tužka na tělo.

► Rozdělávání ohně

Na tomto stanovišti se dětí dozvídají, jak rozdělat oheň, jaké jsou základní typy ohniště a zkusí si práci s křesadlem. Instruktor má pro děti připravené na ukázku tři ohniště. První je ohniště typu pyramidy, druhé je typem hranice a poslední je strážný oheň. Instruktor vysvětluje, jaká místa jsou vhodná na rozdělávání ohně jako je třeba pole, přívěs, skály v jeskyni, cesta u vodního zdroje, a kde není vhodné rozdělávat oheň. Otevřená pláň na větru, suchý les, suché pole s obilím. Poté ukazuje jak se ohniště pomocí kamenů nebo hlíny zabezpečuje do kruhu anebo do jámy a jak by se mělo po použití ohniště zlikvidovat, aby nedošlo k rozhoření. Poté ukazuje, jak se vytváří podklad pod oheň, jak se staví jednotlivé druhy ohnišť, jak se začíná od drobných suchých klacíků po ty větší. Posléze vezme děti k velkému otevřenému ohništi, kde mají připravené křesadla a každý jednu sirku a zkouší zapálit suchý troud nebo vatu pomocí křesadla a jedné sirky. Toto stanoviště umožňuje vlastní kreativitu instruktora, existuje mnoho způsobů rozdělávání ohně, jen je důležité držet základní linku, kdy se vysvětlují pro nás primitivní věci ale pro děti leckdy základní podstaty a dodržet čas 15 minut s tím že větší část by si měli děti prakticky procvičovat než poslouchat teorii. Materiální potřeby: Vhodné místo, dobrá lokace, kamení, dříví, suchý troud, vata, křesadla, sirky, tužka na tělo.

► Jídlo

Smyslem tohoto stanoviště je předat základní podstatu přírody, že ona život umožňuje a že neustále nabízí řešení na naše problémy nebo nedostatky. Takže je dobré znát, že v naší přírodě máme často borovice a i v zimě můžeme po svaření jíst jeho jehličí, že většina jídla v přírodě nás zároveň i léčí. Tak třeba co můžeme jíst děti v přírodě? Borůvky, maliny, jablka, hrušky, sedmikrásky, pampelišky. Atd. Důležité je vést děti směrem, který dobře znají, například dát důraz na pampelišku, kopřivu, ostružník, maliník, jitrocel. A u všeho dát rovnou i léčivou schopnost oné bylinky. Takže ostružník léčí průjem, jitrocel má silné protialergické reakce, například při bodnutí včelou a roste všude tam, kde včely rády létají. Kopřiva čistí naše tělo a dokonce z ní můžeme mít i látku. Součástí stanoviště je nejlépe domácí chléb, na kterém si děti můžou ochutnat sedmikrásku pampelišku nebo šťovík. Smyslem je předávat nauky o jedlých věcech v přírodě, které všichni dobře znají. Jako u všech stanovišť jsou to jen ochutnávky, které mají v dětech probouzet touhu po dalším objevování. Formou hry máme jen předat základní podstaty. Nejde o to udělat z nich odborníky na přežití, ale probudit a rozvinout naše základní lidské dovednosti a schopnosti. Takže na tomto stanovišti je to zase o různé kreativitě instruktorky. Může zde býti i muž, ale nám se vždy zde osvědčila žena s citem pro bylinky, přírodu a voňavý chléb. Základní předání: Borovicové jehličí, ostružník maliník, pampeliška, kopřiva, sedmikráska. To další je na vaší chuti, nemělo by to však býti složité a s něčím lehce zaměnitelné :) Poté co děti ochutnají chléb, dostávají úkol přinést do tábora na čaj kopřivu, kterou cestou najdou. At však přinesou takové množství, které je nasytí, ale přírodu nezničí :) Poté dostávají značku na tělo a jsou vypuštěny na stezku. Materiální potřeby: chléb, bylinky, o kterých bylo mluveno a tužka na tělo.

► Stanoviště na místě soustředění

Toto stanoviště je dobrovolné a jedná se o pletení paracordů a indiánských náramků. Paracord je padáková šnůra, která se může různě zaplétat. Vzory najdete na internetu. Můžete je vytisknout a nechat na místě provázků, aby si děti samy tyto paracordy upletly. Indiánské náramky mají též různé způsoby. Na místě shromaždiště by měla býti osoba, která dohlíží na celý prostor a v případě zájmů dětem pomůže v pletení. Součástí je i vaření čaje, tedy rozdělání ohně příprava kotlíku na ohništi a mezi tím už děti ze stezky nosí suroviny na čaj. Na to vše dohlíží osoba na shromaždišti. Materiální potřeby: Paracordová šňůra cca 1 metr na jednoho indiána, bavlnky různých barev, kotlík na oheň, trojnožka na kotlík. Můžete však přidávat různé aktivity dle vaší libosti, tvoření mandal z přírodních surovin, atd... My jsme tam měli ještě bubínky a různé hudební nástroje, které byly volně k využití... Důležité je však dát dětem osobní prostor a nenutit je do nějakých aktivit...